Po Robiči
Kopec nad Loktem, jehož les by mohl být brán jako příměstský. V poslední době zde vyrostla řada různých cestiček, které umožňují běhat po Robiči v různých směrech. Bezvadná je trasa ze Sportovní ulice po schodech k benzínce. Zde je možné vyběhnout do lesa, popř. běžet okolo zastávky. Poté vyběhnete na vyhlídkovou cestu nad Loktem, na jejím konci běžíte doprava ve směru na Dvory a po 0,5 km vybíháte na vrchol Robiče ke kříži. Cesta pokračuje seběhem k Supímu potoku (vrstevnicový běh) a doběhem do města. Délka trasy je asi 6 km, ve skutečnosti jde o trail střední zátěže.
Trasu je možné běžet i opačně, přičemž můžete zvolit směr přes Kolowratskou skálu a tzv. malé hřiště (u houpacího mostu).
Mapa ukazuje zajímavý okruh, který v této podobě měří 5,5 km. Trasa vypadá pohodově, ale...
... jak ukazuje graf, jde o docela náročný výstup, který je navíc v nepříjemném terénu. (Trasa patří mezi moje nejoblíbenější.)
Po seběhnutí z vyhlídkové stezky nebo výběhu od houpacího mostu pokračujete ke staré vodárně. Před ní odbočíte doprava na stoupání k Robiči.
Nádherné stoupání je vlastně po mírném hřebenu, neboť na jedné straně je pohled do malého údolí a na druhé straně na Loket. Vrchol je kousek nad památným křížem, u kterého je možné si na lavičkách vydechnout. Jak je vidět, Rick stále nemá dost.
Kříž na vrcholu Robiče. Místo mystické a nutící ke zpomalení (nejen běhu).
Úsek, kterému říkáme vrstevnicový běh, tentokrát ve směru k Supímu potoku. Trasa se klikatí, je plná kořenů, na podzim listí ukrývá klacky, zkrátka seběh není nijak rychlý. Ale dole na vás čeká asfaltka.